Hradiště Kal - diplomová práce Petra Svobodová
Kal, okres Jičín
Hradiště z období popelnicových polí a raného středověku, je umístěno na výrazném
návrší v poloze Vala (Valy), severozápadně od Vřesníku, na katastru obce Kal. Nachází se v nadmořské výšce 489 m. Návrší obtéká na východní straně potok Bystrý a na západní straně jeho přítok. Na jižní, západní a východní straně jsou svahy příkré, převýšení tu činí až 100 m. Prostor je přístupnější pouze na severní straně, zde se dá tudíž předpokládat přístupová cesta do hradiště. Na severní straně bylo hradiště opevněno mohutnou fortifikací. Rozloha samotného hradiště činí asi 7,1 ha.
Severně od polohy Vala se nachází další poloha s názvem Hradiště. Je však dosud málo známá, stopy po opevnění nejsou zřetelně zachovány. Jen v západní části jsou viditelné stopy po dvojitém pásu opevnění patrné jako výrazná terénní hrana. Např. J. L. Píč uvádí, že se mohlo jednat o předhradí vnitřního hradiště Vala. V dnešní odborné literatuře je však poloha Vala uváděna jako samotné hradiště.
Lokalita byla poprvé zkoumána R. Turkem v roce 1954 a to úzkou sondou protínající plochu hradiště. Další výzkumy proběhly v letech 1985 a 1988 pod vedením Jiřího Kalferstra z archeologického oddělení muzea v Hradci Králové. V roce 1985 byl proveden první výzkum opevnění a v roce 1988 byly poznatky o opevnění hradiště doplněny.
Při prvním výzkumu byla zkoumána severní část opevnění u přístupové cesty, kdy byly položeny dvě sondy sledující hlavní a předsunuté opevnění. Třetí sonda byla umístěna do vnitřního areálu hradiště. Podařilo se charakterizovat opevnění s čelní kamennou plentou, roštovou konstrukcí a předsunutým příkopem. Avšak při výzkumu valu nebyl získán žádný průkazný datovací materiál. Proto výzkum pokračoval v roce 1988 na jiném místě. V jihovýchodním cípu hradiště bylo prozkoumáno sedm sond. Roštová konstrukce hlavního valu s dřevěnou zadní stěnou je datována do raně středověkého období, kdy byl val doplněn o čelní kamennou plentu a zadní kamennou plentu v prostoru brány. V sondě VII, umístěné na severní straně opevnění, byly zjištěny minimálně tři fáze budování hlavní (vnitřní) hradby.
První fázi budování hradby představuje násyp z období popelnicových polí a k té byl ještě vpravěku přisypán vyšší násep ze žlutohnědé hlíny skameny. Později kněmu vrané středověku byla připojena roštová dřevěná konstrukce. Sběrem byla získána keramika z přelomu neolitu a eneolitu, keramika a kovové předměty období popelnicových polí doby bronzové, starší doby železné, z doby laténské a raného středověku.
Základní opevnění hradiště vzniklo vobdobí slezskoplatěnické kultury mladší a pozdní doby bronzové. Vrané středověku byla fortifikace využita, doplněna a přebudována.