Při silnici asi v půl cestě z Miletína k Pecce je vesnička Vřesník na návrší, které k jihu a severu dosti prudce klesá. Asi 1 km cesty k severozápadu ode vsi slévají se dva potůčky, prameny říčky Bystřice, která tekouc k Miletínu vlévá se nad Chlumcem do Cidliny. Z ostrohu ohou potůčků, lučinami lemovaných, zdvihá se příkrý kopec Vala, mající od jihu podobu komolého ctyřstěnného jehlanu. Díváme li se na Vala s Vřesníku, pojímáme ihned myšlénku, že kopec ten je snad rukou lidskou své podobě přizpůsoben, neboť ani jediný okolní vrch není Valům podoben, ač mají jinak podobu stejnou, i nade všechny vynikající nedaleký Zvičín. Vrcholy všech těch kopců jsou kulovité a svahy více méně vrcholu odpovídající, jediná Vala jsou nápadně rovinatá a tři svahy jejich jako přisekány, tvoříce k jihovýchodu téměř ostrou hranu. Podoba i jméno Vala svědčí o starém rozsáhlém hradu, nö nepodobném onomu u Ostro-měře. Do dvou třetin Val na mírnějším svahu rozkládají se pole Hradiště řečená. Třetí třetina, lesem porostlá, vystupuje velmi příkře. Les na severovýchodním svahu Val jmenuje se Sedliště (plur.), pod Valy k jiho-záp. místu, kde přes polní cestu přetéká potůček, říká se "u pstruhových rybníků". Zbytky staré hráze něco výše v louce dosud lze spatřiti. Na hřehn pod polem roste starý dub zrovna napioti hrázi.

Vrchol Val jo rovinka, v jejíž západní končině nalézá se nepatrná kruhovitá vyvýšeninka, lesem porostlá. Říká se tu "na kolečku". Odtud přes pole k východní hraně Val zdvihá so v přímce půda jako vlna velmi mírná. (Snad nějaký střední násep ?) Rovinka na Valech jo sdělána v pole a má podobu pravoúhlého lichoběžníka, jehož severo-západní úhel je sříznut do čtvrtkruhu ; podobně zakulacen je úhel severo-východní. Toliko na sever v západní polovině strany ke vsi Kalu je kopec přístupný, velmi mírně svažitý, souvise s ostatní krajinou polem.

Ohlížejícímu se po rovině valské ihned utkví oko na severní obrubě její, kde zdvihá se značný val (násep), odkudž lid zajisté kopec pojmenoval, zapomenuv původní jméno bývalého hradu. Plurál Vala poukazuje, že tu kdys bylo náspů několik, jež v polích zanikly, byvše s půdou srovnány. Hrad asi mohl býti podoben hradu u Ostroměře, kde dosud zachovány jsou mohutné valy. Od A k B jest, asi 400 kroků, od A k G jest asi 150 kroků, od O k B jest asi 200 kroků. Část rovinky kolem do kola i val je porostlý lesem. Na sever Val je ves Kal, na východ Bezník, ca jih Vřesník, na severozápad Bukovina.

Vedle silnice asi na 1 km cesty od Vřesníku k Pecce k levé ruce zdvihá se výšinka Hrádek, která k severozápadu a k západu velmi příkře klesá a lesem zarostlá jest, na ostatní strany má svah mírný, v pole zdělaný. Na Hrádku jsou patrné stopy bývalého jakéhosi hrádku, jehož jméno se nezachovalo.

Od A k B měří se 55 kroků, od C k D měří se 40 kroků. Mezi BH je vejčitá prohlubinka 50 kroků v obvodu. Příkop je 10—12 kroků v hoření šířce, 2—10 metrů hluboký svah příkopu vnitřní. Příkop má v obvodu asi 225 kroků. Západní svah Hrádku je příkrý a lesem porostlý. Na severozápadu je krátký val. Pod Hrádkem je rokle, kterou se vine lučinami potůček K vých. pod silnicí je roklina, dělící Vala od Hrádku a Vřesníku. Protéká ji pramen Bystřice. Z Hrádku na Vala není v přímé vzduchové čáře ani půl km. Obvod A, C, B, D měří asi 170 kroků.

Ani o Valech ani o Hrádku nezachovalo se nic v ústním podání lidu. Vala nalézají se v téže řadě starých hradišf jako hradiště ostroměřské a valy u Cešova. Příkop a násep kruhový nalézá se také v D o b š i, vsi na cestě Je Hořicům. Na Valech nalezena byla jakás stará podkova, pod Hrádkem žlutý hrubý prsten jako pečetní, který  se však ztratil.